Zimní zahrada
Zimní zahrada jako předpokoj domu se bez rostlin neobejde
Zimní zahrada zvětšuje celoročně obývanou plochu doma. Obvykle vzniká zástavbou terasy, zvětšením zádveřního prostoru, zasklením balkonu nebo zastřešením venkovního schodiště dvougenerační vily. Zimní zahrada neposkytuje útočiště pouze člověku a jeho čtyřnohým společníkům, ale také, a to byla její původní funkce, teplomilným rostlinám, které v našich podmínkách nemohou přezimovat venku.
Nenechme se mýlit, zimní zahrada není skladištěm rostlin přes zimní období. Plní funkci zeleného obytného salonu po celý rok, přestože na podzim, kdy přibývá chladného počasí, pocítíme úlevu při zazimování exotických rostlin. V zimních zahradách se pěstují převážně chladnomilné dekorační rostliny. Nezřídka se v uzavřeném prostředí zimních zahrad setkávají rostlinné druhy, které by vedle sebe ve volné přírodě nikdy nerostly. Chybně bychom si však vykládali, že nezáleží na tom, zda bude rostlinám zmíněné prostředí vyhovovat a že nesejde na tom, zda se za čas některé rostliny vyhodí a nahradí jinými. Moderní zimní zahradu chápeme jako prostředí nejen k pěstování okrasných rostlin, ale i jako součást obytného prostoru, kde si můžeme odpočinout, posedět s přáteli a přitom být obklopeni živými rostlinami, které do bytu přinášejí pohodu. Interiér moderních rodinných domů bývá přetápěn a současně s nízkou vzdušnou vlhkostí nepůsobí na rostliny příznivě. Oproti tomu zimní zahrada splňuje nároky rostlin přiměřenou a poměrně stálou teplotou, regulovanou po dobu teplých letních měsíců nebo v případě tuhých mrazů v zimě. Nezbytným vybavením proti slunci a nadměrné vlhkosti jsou vnitřní žaluzie a větrání. Při stavbě nezapomeneme také na vývod studené vody opatřený kohoutkem.
Rozhodující slovo má teplota
Při teplotách kolem 10°C a o něco méně pěstujeme v zimní zahradě skupinu přenosných exotických rostlin, domovem ve vyšších polohách subtropických oblastí. Přenosnou zeleň umístíme na pojízdné stolky a kontejnery. Do prostoru zimní zahrady právem patří citrusy, které nás často potěší barevnými a voňavými plody (sladce voní mimo jiné také květy). Prostředí zimní zahrady odpovídá také požadavkům rychlených cibulovin a hlíznatých rostlin vysázených v mísách, které zde naleznou místo již na podzim nebo časně z jara. Opatrně však se závlahou. Vyrovnaná nižší teplota prodlouží dobu kvetení pokojových azalek, bramboříků, vánoční hvězdy, jarních prvosenek, kalceolárií a starčeku. V letních měsících zůstávají v zimní zahradě rostliny odolné slunečním paprskům. Jedná se zejména o hrnkové pokojové rostliny. Nejnižší nároky na teplotu z nich uplatňují aukuba – okrasná listem, kamélie s choulostivými květy, pomalu rostoucí cykas, hortenzie, některé brsleny a další rostliny ochotné snášet teploty okolo 0°C. O něco málo vyšší teploty postačí subtropické fatshedeře, arálii a kořenokvětce, teploty kolem 6°C vyhovuje například juce, voděnce, dračinkám, řemenatce či gerberám.
Součástí nevytápěné zimní zahrady se mohou stát také stálezelené venkovní dřeviny: dřišťál, zimostráz, brslen, jimž je však třeba v létě zajistit v letních dnech potřebné zastínění.
V běhu ročních období Péče o rostliny v zimní zahradě se liší v závislosti na ročním období. V zimním období je hlavním prvkem minimální závlaha, připadá v úvahu pouze jednou za dva týdny. V žádném případě nesmí dojít k přelití květin. Také nástup jara a s ním prodlužujících se dnů může být pro rostliny potenciálním nebezpečím. Především se jedná o první teplé a slunečné dny. Ostré sluneční paprsky bývají pro neotužilé rostliny šokem. Prudké slunce tlumíme žaluziemi. Léto má pravidla podobná jaru, jen nezapomínáme na dostatečnou zálivku kombinovanou s přihnojením a pravidelným větráním. Přijde-li podzim, chytáme každý sluneční paprsek, omezíme zálivku a přestaneme s přihnojováním. Omezená zálivka neznamená, vyjma sukulentů a kaktusů, zcela vyschlý kořenový bal.
Součástí rostlinné říše jsou bohužel také živočichové, ti nechtění – škůdci postihují i zimní zahrady. V některých případech se jedná o zanesené škůdce ze zahrady (mšice, molice) nebo přímo nakoupené s rostlinami (třásněnky, svilušky). Lehce získávají rostliny v zimní zahradě různá onemocnění. Ochranou jsou buď chemické či biologické preparáty nebo ochrana ve formě zakoupeného predátora. Poslední z variant nejméně ničí životní prostředí a vítečně se hodí do obývacích místností typu zimní zahrady.